O Gestalt terapii

Gestalt terapie má své kořeny v gestaltpsychologii, psychoanalýze a filozofii. Níže uvádím definice některých významných autorů pro přiblížení terapeutického směru.

Gestalt terapie, jak shrnuje Roubal (2010), vznikla v rámci humanistické tradice, její přístup je fenomenologický a zaměřuje se na terapeutický proces. Formovala se na základě myšlenkového posunu od zpochyňujícího pohledu na svět k holistickému modelu existence, od lineární kauzality k paradigmatu teorie pole a od individuálně zaměřené psychlogie k dialogickému vztahovému pojetí.´

Yontef (2009) popisuje Gestaltterapii jako fenomenologickou metodu uvědomování, která odlišuje vnímání, cítění a jednání od interpretace a přeskupujících se preexistujících postojů. Vysvětlení a interpretace se považují za méně spolehlivé než to, co je vnímáno a pociťováno přímo. Pacienti a terapeuti v gestaltterapii vedou dialog, tj. komunikují své fenomenologické pohledy. Cílem je, aby si klienti začali uvědomovat, co dělají, jak to dělají a jak se mohou měnit, aby se zároveň učili sami sebe přijímat a ocěňovat. 

VYBÍRAL Zdeněk, ROUBAL Jan. Současná psychoterapie. Praha: Portál 2010. ISBN 978-80-7367-682-7

YONTEF Gary M. Gestaltterapie. Uvědomování, dialog a proces. Historie a současnost. Praha: Triton 2009. ISBN 978-80-7387-216-8